Přemýšlíte, jak do tajů numismatiky zasvětit malé sběratele? Česká mincovna a Česká numismatická společnost pro vás připravily mimořádný projekt, který hravou, a přesto naučnou formou představí klíčové mezníky mincovnictví na našem území. Podoba sběratelského cyklu je dílem spisovatelky a ilustrátorky Lucie Seifertové. Pokud znáte její veleúspěšné „Dějiny udatného českého národa“, ať už v knižní či televizní podobě, máte jasnou představu, na co se můžete těšit. Čekají na vás humor, nadsázka a nepřeberné množství historických perliček. Všechny repliky budou vyrobeny ze stříbra a pokoveny tak, aby jejich vzhled odpovídal předloze.
S první ražbou z cyklu „Historie ražby mincí“ se podíváte do časů, kdy ve střední Evropě žili starověcí Keltové, kteří vášnivě milovali boj, bohy, šperky, obchodování a hlavně zlato, ze kterého razili takzvané duhovky. Mezi 4. a 1. stoletím před Kristem žili na našem území Bójové. Patřili do kmene Keltů, který ovládal území sahající od dnešního Španělska až po Malou Asii. Své jméno Bójové získali podle hrůzy, kterou šířili, když se vrhali do bitev. Jako žoldáky si je proto najímali antičtí Řekové a za krvavou službu jim platili zlatými mincemi. Keltové, kteří byli do té doby zvyklí směňovat zboží za zboží, si tento převratný vynález rychle oblíbili. První keltské mince byly kopiemi těch řeckých a nesly olympské bohyně, ale postupně se na nich začala objevovat keltská symbolika. Tyto „statéry“ – miskovité ražby připomínající mušli – se staly prvními mincemi u nás a do všeobecného povědomí vstoupily jako „duhovky“. Proč? Když Keltům hrozilo nebezpečí, své bohatství ukryli pod zem. Na některé poklady se ale zapomnělo, a tak zůstaly pohřbené po stovky let. Déšť pak odkryl hlínu, zlaté mince se zaleskly a lidé uvěřili, že je přinesla duha… Replika duhovky vyrobená z pozlaceného stříbra je vsazena do ilustrovaného prostorového leporela. V nezaměnitelném podání Lucie Seifertové se dozvíte řadu zajímavostí o Keltech, pro které byla ražba mincí odbornou, přísně střeženou až posvátnou záležitostí.
